Standard plemene

FRANCOUZSKÝ BULDOČEK ( Bouledogue francais).

 

Překlad: Ing. Hana Petrusová

 

PŘEKLAD DO ANGLIČTINY:  Ian Nicholson (Fr). Revize: Renée Sporre-Willes, Raymond Triquet a Claude Guintard.

PŮVOD: Francie

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 3.11.2014

POUŽITÍ:  Společenský pes.

KLASIFIKACE FCI:         Skupina           9          Společenská plemena.

Sekce  11        Malí molossoidní psi.

                                               Bez pracovní zkoušky.

 

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:  Jako ostatní molossové, pochází buldoček pravděpodobně z molossů z Epiru a říše římské. Je příbuzný s buldoky z Velké Británie, se středověkými sarmatskými mastify-alaunty, mastify a malými francouzskými molossoidními psy. Francouzský buldoček, jak ho dnes známe, je výsledkem různého křížení, prováděného v osmdesátých letech devatenáctého století nadšenými chovateli v chudších čtvrtích Paříže. V té době byl buldoček psem nosičů z pařížské tržnice, řezníků a kočích, avšak díky svému zvláštnímu vzhledu a povaze brzy našel cestu do lepší společnosti a uměleckých kruhů.

Rychle si získával oblibu. První klub tohoto plemene byl založen roku 1880 v Paříži. První zápisy pocházejí z roku 1885 a první standard byl sestaven v roce 1898; v roce, ve kterém francouzská Société Centrale Canine uznala francouzského buldočka jako plemeno.

První jedinec tohoto plemene byl předveden na výstavě již roku 1887. Standard, upravovaný v letech 1931, 1932 a 1948, byl přepracován v roce 1986 panem H. F. Reantem, za spolupráce pana R. Triqueta (publikován FCI roku 1987), poté roku 1994 paní Violette Guillon (publikován FCI roku 1995) a v roce 2012 výborem francouzského klubu pro buldočky (Club Bouledogue Francais).

 

CELKOVÝ VZHLED:  Typický malý molossoidní pes. Přes svou malou velikost silný, ve všech proporcích krátký, podsaditý, kompaktní, krátkosrstý, s krátkým čenichem, vztyčenýma ušima a přirozeně krátkým ocasem. Musí působit dojmem živého, bystrého, velmi svalnatého zvířete, kompaktní stavby těla a pevné kostry. Žádný znak nemá být ve srovnání s ostatními tak přehnaný, aby rušil celkovou harmonii psa ve vzhledu a pohybu.

 

DŮLEŽITÉ PROPORCE:  Délka těla – od ramenního kloubu k sedacímu hrbolu –  je mírně větší než výška v kohoutku.

Délka čenichové partie je asi 1/6 celkové délky hlavy.

 

CHOVÁNÍ / POVAHA:  Družný, živý, hravý, majetnický a bystrý společenský pes.

 

HLAVA:  Hlava musí být silná, široká a kvadratická, krytá přiměřeným množstvím kůže, tvořící symetrické záhyby a vrásky.

 

MOZKOVÁ ČÁST:

Lebka:   Široká, téměř plochá mezi ušima, klenuté čelo. Vystupující nadočnicové oblouky, oddělené zejména hlubokou brázdou mezi očima. Tato brázda nesmí pokračovat na čele. Týlní hrbol je málo vyvinutý.

Stop:   Výrazný.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:   Hlava buldočka je charakteristická zkrácením horní čelisti a čenichu, stejně jako mírným až středním sklonem nosu dozadu. Nosní houba je mírně obrácená vzhůru („pršáček“).

Nosní houba: Černá, široká, ohrnutá, nosní dírky dobře otevřené a souměrné, skloněné šikmo vzad. Sklon nosních dírek, stejně jako ohrnutí nosní houby musí však umožňovat normální dýchání nosem.

Čenich: Velmi krátký, široký, se soustřednými symetrickými vráskami.

Pysky: Silné, volnější a černé. Horní pysk se setkává se spodním v jeho středu a zcela kryje zuby. Z profilu je horní pysk skloněný a zaoblený. V klidu, pokud není pes rozčilený, nesmí být vidět jazyk.

Čelisti / Zuby: Čelisti široké a silné. Spodní čelist je předsunutá před horní čelistí a zvedá se vzhůru. Spodní řezáky jsou postaveny do oblouku. Čelist nesmí vykazovat boční vychýlení či zkřivení. Mezera mezi řezáky horní a spodní čelisti by neměla být přesně stanovena. Rozhodující je, aby na sebe horní a spodní pysk doléhaly tak, aby zcela překrývaly zuby. Spodní řezáky stojí před horními (předkus). Dostatečně vyvinuté řezáky a špičáky. Úplný chrup je žádoucí.

Líce:  Dobře vyvinuté.

Oči:  Dobře patrné, nápadné, s pozorným výrazem, hluboko uložené, dosti daleko od nosu a uší, tmavě zbarvené, poměrně velké, kulaté;  bez jakékoliv stopy bělma, pokud se zvíře dívá přímo vpřed. Okraje očních víček musejí být černé.

Uši:  Středně velké, u kořene široké a na špičce zaoblené. Na hlavě vysoko posazené, ale ne příliš blízko u sebe, vzpřímené. Boltec je otevřen směrem kupředu. Kůže musí být tenká a na pohmat měkká.

 

KRK:  Krátký, silný, lehce klenutý, bez laloku, rozšiřuje se směrem k ramenům.

 

TRUP: 

Horní linie:  Postupně, ale ne přehnaně, stoupá směrem od kohoutku k bedrům. Tento tvar – také zvaný kapří hřbet – je typický pro plemeno.

Hřbet: Široký a svalnatý, silný a pevný.

Bedra:  Krátká, široká a klenutá.

Záď:  Skloněná.

Hruď:  Válcovitá a hluboká (dosahuje mírně pod lokty); velmi dobře klenutá žebra, také zvaná „sudovitá“. Při pohledu zepředu hrudník široký a čtvercový.

Spodní linie a břicho:  Vtažená, ale ne příliš.

 

OCAS:  Přirozeně krátký, ideálně dlouhý tak, aby kryl řitní otvor, nízko nasazený, spíše rovný, silný u kořene a zužující se ke konci. Je povolen zalomený, zlomený, stočený nebo relativně dlouhý ocas, nepřesahující hlezno. Ocas je nízko nesen. Dokonce ani v pohybu by se neměl zvedat nad vodorovnou linii.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY: 

Celkový vzhled:  Hrudní končetiny při pohledu ze strany i zepředu rovné.

Plece:  Šikmé.

Nadloktí:  Krátká, silná, svalnatá, mírně zakřivená.

Lokty:  Pevně přiléhající k tělu, bez vybočení.

Předloktí:  Krátká, rovná a svalnatá.

Zápěstí:  Pevná a krátká.

Nadprstí:  Krátká a při pohledu ze strany mírně šikmá.

Tlapky:  Okrouhlé, kompaktní, malé, takzvané „kočičí tlapky“, mírně vybočené. Prsty sevřené, drápy krátké, silné a černé.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled:  Pánevní končetiny jsou silné a svalnaté, poněkud delší než hrudní, čímž se zvedá záď psa. Při pohledu ze strany i zezadu rovné.

Stehna:  Dobře osvalená, pevná.

Hlezna: Pevná, nízko položená, ani příliš zaúhlená, ani strmá.

Nadprstí: Krátká.

Tlapky:  Okrouhlé, kompaktní, nevybočují ani dovnitř, ani ven.

 

CHODY / POHYB:  Při pohledu zepředu nebo ze strany se končetiny pohybují souběžně se střední rovinou těla. Volný, energický a plynulý pohyb.

 

KŮŽE:  Pevná.

 

OSRSTĚNÍ:

Srst:  Krátká, přilehlá, lesklá a měkká, bez podsady.

Zbarvení:   Plavá, žíhaná, s bílými skvrnami nebo bez nich.

Jednobarevné osrstění:

Žíhané: Plavá srst s příčným tmavým žíháním, vytvářejícím efekt „tygrování“; silné žíhání nesmí zcela zakrývat základní plavou barvu. Může se vyskytovat černá maska. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.

Plavé:  Jednobarevná srst, od světle plavé po tmavě plavou, někdy světlejší na skloněných partiích těla, s černou maskou nebo bez ní. Zbarvení s maskou se dává přednost. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.

Skvrnité osrstění:

Žíhané se středními nebo velkými bílými skvrnami:  Takzvané „strakoš“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných.

Plavé se středními nebo velkými bílými skvrnami:  Takzvané „plavá s bílou“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných. Nosní houba je u všech zbarvení vždy černá, nikdy ne hnědá nebo modrá. Celobílí jedinci, za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, jsou přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty.

 

VELIKOST A VÁHA:

Výška v kohoutku:  Psi:  27-35 cm. Feny:  24-32 cm.

Odchylka 1 cm nahoru či dolů je tolerována.

 

Váha:  Psi:  9-14 kg.  Feny:  8-13 kg.

Váha 500 g nad horní hranicí je tolerována u typických jedinců.

 

VADY:

Každá odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu, která by měla být penalizována podle své závažnosti a důsledků na zdraví a pohodu psa.

• Silně tečkovaná bílá srst u žíhaných strakošů.
• Silně žlutě tečkovaná bílá srst u plavých s bílou.
• U plavého zbarvení výrazný černý „úhoří“ pruh podél páteře.
• Bílé ponožky u žíhaného a plavého zbarvení.
• Světlé drápy.

 

TĚŽKÉ VADY:

• Přehnaný typ, přehnané plemenné znaky.
• Čenich příliš dlouhý nebo příliš krátký.
• Jazyk viditelný při zavřené tlamě.
• Světlé, dravčí oči.
• Vodorovná horní linie od kohoutku po bedra.
• Přílišná ztráta pigmentu pysků, nosní houby a očních víček, jejichž okraje by nikdy neměly být zcela depigmentované.
• Klešťový skus.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Agresivita nebo bázlivost.

• Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikován.

• Nedostatek typu: nedostatek charakteristických znaků, který má za následek, že pes celkově nevypadá jako ostatní jedinci téhož plemene.
• Zcela uzavřené nosní dírky.
• Zkřivení nebo boční vychýlení čelisti, což má za následek trvale viditelný jazyk.
• Dolní řezáky postavené za horními řezáky.
• Při zavřené tlamě trvale viditelné špičáky.
• Různobarevné oči.
• Nosní houba jiné barvy než černé.
• Uši nejsou neseny vzpřímeně.
• Bezocasost nebo ocas zanořený do zádi.
• Paspárky na pánevních končetinách.
• Obrácená hlezna.
• Dlouhá, hrubá, nebo příliš měkká „vlněná“ srst.
• Zbarvení srsti, které není v souladu s tím, co předepisuje standard, zvláště černé, černé se žlutými znaky a všechny zředěné (dilutované) odstíny černé, s nebo bez bílých skvrn.
• Velikost a váha mimo rozmezí dané standardem.
• Dýchací obtíže.
• Hluchota.

 

Poznámka:

• Psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
• Pouze psi zdraví a schopní plnit funkce, pro které byli vyšlechtěni a jejichž morfologie je typická pro plemeno, mohou být použiti k chovu.

_{převzato ze stránek ČMKU}